Omalovánky..
Úterý 18. 9. 2007 · Žádný komentář
→ Žádný komentářRubrika: Omalovánky
O kohoutkovi a slepičce
Úterý 18. 9. 2007 · Žádný komentář
Přečtěte si pohádku O kohoutkovi a slepičce
Kohoutek a slepička šli spolu do obory na jahody. Po chvíli našla slepička jahodu a dala půlku kohoutkovi. Za chviličku našel jahodu kohoutek. Protože byl ale lakomý, dal si celou jahodu do zobáčku. Nechtěl se se slepičkou dělit. Jahoda byla ale příliš veliká, a tak se začal dusit. „Slepičko, slepičko! Dej mi vodu, nebo se udusím!“ Slepička honem utíkala ke studánce. Jen se jí peříčka čepýřila.
„Studánko, studánko, dej mi vodu. Kohoutek leží v oboře, nožky má nahoře. Bojím se, bojím, že umře.“ „Dám Ti vodu, až přineseš od švadleny šátek.“ Slepička utíkala za švadlenou Aničkou. Jen se jí peříčka čepýřila.
„Aničko, Aničko, dej mi šátek pro studánku. Studánka mi dá vodu pro kohoutka. Leží tam v oboře, nožky má nahoře. Bojím se, bojím, že umře.“ „Dám ti šátek pro studánku, až mi přineseš botičky od ševce.“ Slepička utíkala za ševcem Matoušem. Jen se jí peříčka čepýřila.
„Matouši, Matouši! Dej mi botičky pro švadlenku Aničku. Anička dá šátek pro studánku. Studánka dá vodu pro mého kohoutka. Leží tam v oboře, nožky má nahoře. Bojím se, bojím, že umře.“
Matoušovi bylo slepičky líto. Dal botičky Aničce. Anička dala šátek studánce. Studánka dala vodu slepičce. Slepička utíkala do obory, jen se jí peříčka čepířila. Dala kohoutkovi napít a tak ho zachránila. A kohoutek? Ten už od té doby nebyl vůbec lakomý a se slepičkou se o všechno hezky dělil.
→ Žádný komentářRubrika: Pohádky na dobrou noc
Začátek mého deníčku..
Úterý 18. 9. 2007 · 1 komentář
Bydlím s rodiči v Praze máme tam větší rodinný barák.Ale i přesto
že máme vše…něco nám chybí,táta odchází brzy ráno do práce já se
sama vypravím do školy a pak jdu s kamarádkami,když príjdu ze školy
nikdo na mě doma nečeká jenom bordel,práce a učení.Moje kamarádky mají
většinou doma rodiče a když né rodiče tak dědečka nebo babičku.Někdy
jdu sice ven ale většinu asu trávím doma,táta se vrací pozdě večer a
tak mi s učením může pomoci až večer.A to je můj běžný školní
den.Ale na něco jsem přeci zapoměla…je to můj největší koníček a to
je Basketbal.Na tréningi chodím 3krát týdně basket miluju víc něž
cokoliv na světě..!
→ 1 komentářRubrika: Deníček